|
|
Transport kovů v systému půda/rostlina. Porovnání metody aktivního a pasivního vzorkování (Technika difúzního gradientu v tenkém filmu)
Trávníčková, Jana ; Janoš, Pavel (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá porovnáním příjmu mědi ředkví setou (Raphanus sativus L.) s množstvím mědi stanoveným technikou DGT v půdě přirozené a obohacené solemi mědi a s množstvím mědi stanoveným ve výluzích běžně používaných extrakčních činidel (HNO3, NaNO3, deionizovaná voda) a půdním roztoku. Rostliny byly pěstovány v půdě přirozené i obohacené. Obsah mědi byl stanoven v celé ředkvi i jednotlivých částech rostliny po rozložení v mineralizátoru APION analytickou metodou ET – AAS. Největší množství mědi ukládala rostlina ve své podzemní části, především v kořenech a slupce kořenové bulvy, což svědčí o vazbě mědi v buněčných stěnách kořenového systému. Rostlinami přijaté množství mědi nepřekračuje ani na obohacených půdách povolené hygienické limity a konzumace ředkví není zdravotně závadná. Celková množství mědi přijatá rostlinami korelovala s obsahem mědi v půdách stanoveným z výluhů všech použitých extrakčních činidel a půdního roztoku. Výluh 2M HNO3 potvrdil, že celkové množství přidané mědi v obohacených půdách zůstalo stabilní po dobu všech vegetačních experimentů. Experimenty s DGT ukázaly, že obohacené půdy jsou schopny úbytek měďnatých iontů vázaných jednotkou DGT doplňovat uvolňováním z pevné fáze do půdního roztoku stálou rychlostí a jejich koncentrace je v blízkosti vzorkovací jednotky DGT konstantní, zatímco uvolňování mědi z půdy neobohacené po 24 hodinách klesá. Měď přidaná do půdy ve formě měďnaté soli se tak i po měsíční době ekvilibrace nachází v půdě i v jiných formách než měď přirozeně se v půdě vyskytující. Obsah mědi v půdách stanovený DGT se lišil od obsahu stanoveného extrakcí dusičnanem sodným. Lze usoudit, že o dva řády nižší koncentrace mědi zjištěná pomocí DGT techniky lépe odpovídá skutečnému biodostupnému podílu mědi v půdě. Vysoké hodnoty korelačních koeficientů (R2 > 0,9) byly nalezeny mezi obsahem mědi v rostlinách ředkve seté a obsahem mědi v půdě stanovené z analýzy půdního roztoku a mezi obsahem mědi v rostlinách ředkve a obsahem mědi v půdě změřené technikou DGT. Hodnoty obsahu mědi v půdě zjištěné pomocí půdního roztoku byly třikrát vyšší než ty, změřené technikou DGT. Půdní roztok tedy obsahuje i specie mědi, které nejsou měřitelné DGT a dle předpokladu i rostlině dostupné. Koncentrace mědi stanovená DGT technikou je v porovnání s výsledky získanými extrakčními postupy a analýzou půdního roztoku blíže ke skutečnému obsahu biodostupných forem kovů přítomných v půdě a prokazatelně koreluje s obsahem mědi v těle rostliny ředkve seté. Je proto možno techniku DGT doporučit jako techniku pro stanovení biodostupných forem mědi v půdách.
|
|
|
Recyklace fosforu z odpadních vod
Szotkowski, Matěj ; Bojanovský, Jiří (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce je zpracovat přehled metod sloužících k recyklaci fosforu z odpadních surovin, primárně pak z odpadních vod. Úvod práce je věnován problematice spojené se zdroji fosforu, jejich využitím a legislativní stránce recyklace fosforu. Dále jsou rozebrány fyzikálně-chemické a biologické metody recyklace fosforu z odpadních vod a produktů jejich dalšího zpracování v ČOV. Tato část obsahuje popis metod znovuzískávání fosforu, výsledných produktů a realizovaných technologií. Dále je proveden i stručný souhrn k recyklaci fosforu z dalších odpadních surovin obsahujících fosfor a metodám používaným k jeho recyklaci. Následuje vypracovaná ekonomická analýza vybrané metody (PASCH), a to včetně popisu legislativy, zpracovatelského závodu a jednotlivých nákladů spojených s touto metodou. Poznatky získané a shromážděné při tvorbě práce jsou dále diskutovány a shrnuty v závěru.
|
|
|
Bioavailability of metals species in water ecosystem
Tandler, Ágnes ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
The free metal ion concentration is often only a small fraction of the total metal concentration in the environment. Despite their small amount, in most of the circumstances the free metal ion concentration is the key factor in determining metal bioavailability and toxicity for the organisms. The Donnan membrane technique is able to measure the free metal ion concentration and in this thesis, it is validated for metal mixtures (Pb + Cu) in absence and presence of small organic ligand mixtures. Lead and copper are environmental relevant metals due to their toxic properties and different binding properties relative to the studied ligands.
|
|
|
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
|
|
|
Charakterizace kovů v atmosférickém aerosolu
Cigánková, Hana ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Vojtíšek,, Michal (oponent) ; Krajčovič, Jozef (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá charakterizací prvků ve dvou velikostních frakcích městského aerosolu, který byl vzorkován ve všech ročních obdobích na venkovní terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně v roce 2018. V teoretické části práce jsou shrnuty základní informace o analýze a zdravotních rizicích atmosférického aerosolu a na něm vázaných kovech. Dále jsou v práci popsány metody stanovení inhalační biodostupnosti částic aerosolu a metody používané pro stanovení oxidativního potenciálu. V první části práce je podrobně popsáno vzorkování a analýza částic městského aerosolu. Byla stanovena hmotnostní koncentrace obou velikostních frakcí částic aerosolu a celková koncentrace 21 prvků vázaných na částice. Pomocí obohacovacího faktoru a pozitivní maticové faktorizace byly vypočítány pravděpodobné zdroje analyzovaných prvků. Druhá část práce se zabývá stanovením oxidativního potenciálu aerosolu a biodostupné koncentrace analyzovaných prvků ve třech simulovaných plicních tekutinách (deionizovaná voda, simulovaná kapalina plicních sklípků a Gamblův roztok). Kromě stanovení oxidativního potenciálu reálných vzorků byly stanoveny i oxidativní potenciály jednotlivých prvků. Ze získaných výsledků byl vypočítán pravděpodobný příspěvek prvků ke změřenému oxidativnímu potenciálu.
|
|
|
Koloběh vybraných kovových prvků v životním prostředí
Šebková, Michaela ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce sleduje skupinu vybraných kovů (nikl, zinek, měď, kadmium a olovo) ve složkách životního prostředí. Zabývá se přirozenými a antropogenními vstupy kovů do atmosféry, vody a půdy a jejich transportem mezi těmito složkami. Věnuje se také problému průniku kovů do biosféry a jejich následnému transportu v biosféře. U každého kovu jsou popsány jeho přirozené zdroje, chemické a fyzikální vlastnosti, možnosti vstupu do složek životního prostředí, jeho transport v biosféře a pozitivní a negativní účinky na živé organismy. Poslední kapitola této bakalářské práce pojednává o možnostech stanovení vybraných kovů ve všech složkách životního prostředí. Popisuje postup stanovení kovů od plánování přes odběr a zpracování vzorků až po koncové stanovení kovů instrumentálními metodami.
|
|
|
Biodostupnost vitamínu C z různých zdrojů
Gabrhelová, Lucie
Vitamín C se řadí k hydrofilním vitamínům a v lidském těle plní několik funkcí. Je nutné ho přijímat ve formě potravy, jelikož člověk v průběhu evoluce ztratil schopnost jeho tvorby. Z potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem ovoce a zelenina. Jedná se o poměrně nestabilní vitamín a při zpracování potravin tak může docházet k jeho ztrátám. Proto existují šetrnější způsoby úpravy, kterými je možné dané ztráty omezit. Za účelem zvýšení stability a tím i biodostupnosti se využívají také další metody, nejčastěji různé typy enkapsulace. Kromě potravin je možné vitamín C získávat i z doplňků stravy. Ty se na trhu vyskytují v několika formách, které se neliší pouze cenou či vzhledem, ale především biodostupností samotného vitamínu C. Nejefektivnější formou je lipozomální vitamín C, který je v této podobě schopen zajistit vysokou biodostupnost vitamínu C.
|
|
|
Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí
Jezerská, Jana ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kvítek, Libor (oponent) ; Vitková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Jana Jezerská Školitel: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Konzultant: Ing. Jakub Koktan, Ph.D. Název disertační práce: Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí Disertační práce představuje komentovaný přehled publikační a výzkumné činnosti autorky Mgr. Jany Jezerské (roz. Brokešové). Práce je zaměřena na přípravu binárních interaktivních práškových směsí, které jsou tvořeny mikronizovanými částicemi léčiva adherovanými na větší částice pomocné látky (nosiče). Binární práškové směsi byly připraveny mísením anebo společným mletím (komletím) a charakterizovány granulometrickými metodami; byla rovněž hodnocena krystalinita složek (termální analýza, rentgenová prášková difraktometrie), tokové vlastnosti (smyková cela, lavinové chování) a povrchová energie částic. Rychlost rozpouštění modelových léčiv byla hodnocena pomocí průtokové práškové cely (USP-4). Použitý statistický model (central composite design) umožnil optimalizovat podmínky mletí v kulovém mlýnu (rychlost mletí, čas mletí, velikost mlecích koulí) pěti práškových nosičů a z generované kvadratické závislosti predikovat závisle proměnnou x90 odpovídající velikosti částic pro 90%...
|
|
|
Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí
Jezerská, Jana ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kvítek, Libor (oponent) ; Vitková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Jana Jezerská Školitel: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Konzultant: Ing. Jakub Koktan, Ph.D. Název disertační práce: Využití technologických postupů mletí a komletí v přípravě interaktivních směsí Disertační práce představuje komentovaný přehled publikační a výzkumné činnosti autorky Mgr. Jany Jezerské (roz. Brokešové). Práce je zaměřena na přípravu binárních interaktivních práškových směsí, které jsou tvořeny mikronizovanými částicemi léčiva adherovanými na větší částice pomocné látky (nosiče). Binární práškové směsi byly připraveny mísením anebo společným mletím (komletím) a charakterizovány granulometrickými metodami; byla rovněž hodnocena krystalinita složek (termální analýza, rentgenová prášková difraktometrie), tokové vlastnosti (smyková cela, lavinové chování) a povrchová energie částic. Rychlost rozpouštění modelových léčiv byla hodnocena pomocí průtokové práškové cely (USP-4). Použitý statistický model (central composite design) umožnil optimalizovat podmínky mletí v kulovém mlýnu (rychlost mletí, čas mletí, velikost mlecích koulí) pěti práškových nosičů a z generované kvadratické závislosti predikovat závisle proměnnou x90 odpovídající velikosti částic pro 90%...
|
|
|
Distribuce, vazba a mobilita Ni v půdách na bývalém ložisku Ni rudy v oblasti Křemže
Pipková, Zuzana ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Půdy v oblasti Křemže v jižních Čechách jsou vyvinuté na zvětralých ultrabazických horninách. Výskyt Ni-hydrosilikátových a Fe rud byl na této lokalitě objeven již v minulosti, dokonce zde probíhala povrchová těžba Ni, částečně v 19. stol. a poté za druhé světové války. Tato práce byla zaměřena na studium distribuce a dostupnosti Ni, Cr, Co a doprovodných prvků v půdách na lokalitách bývalé těžby a prospekčních prací (2 půdní profily, 32 vzorků půd na dolovém poli). U všech odebraných vzorků byly změřeny fyzikálně-chemické parametry (pH, TOC a TS) a celkové koncentrace Al, Ca, Co, Cr, Cu, Fe, Mg, Mn, Ni, Pb, Zn. Zároveň byly provedeny extrakce pomocí vodných výluhů, DTPA a EDTA za účelem zjištění (bio)dostupnosti a mobility těchto prvků. Bylo zjištěno, že celkové obsahy stopových prvků se zde vyskytují ve zvýšených koncentracích. Průměrné hodnoty ve svrchním horizontu dolového pole byly pro celkové koncentrace Ni: 1175 mg/kg (rozmezí hodnot je 545-2849 mg/kg), Cr: 416 mg/kg (240-849 mg/kg), Co: 127 mg/kg (65-238 mg/kg), Fe: 49155 mg/kg (30460-113800 mg/kg), Mg: 12648 mg/kg (8795-18770 mg/kg) a Mn: 1480 mg/kg (1028-2319 mg/kg). U půdních profilů bylo zjištěno, že biodostupnost Ni klesá s hloubkou. Ve svrchním horizontu O na lesní půdě hodnoty dosahují 19,5 % pomocí DTPA a 23,8 % pomocí EDTA...
|
host ::
RSS.